rezavec pokožkový
Inonotus cuticularis (Bull.) P. Karst. 1879

Popis

Plodnice jsou jednoleté, často se vzájemně srůstajícími klobouky uspořádanými střechovitě nad sebou nebo vedle sebe.

Klobouk je polokruhovitý, široký 30–150 mm, bokem přirostlý k substrátu, odstávající až 100 mm, 10–20 mm tlustý. Povrch je žlutohnědý až skořicově hnědý, někdy s rezavými skvrnami, jemně plstnatý. V dospělosti je hnědorezavý až tmavě hnědý.

Rourky jsou dlouhé 5–10 mm, hnědorezavé. Póry jsou drobné (4–5 na mm), okrouhlé nebo hranaté, v mládí v závislosti na úhlu pohledu někdy stříbřitě lesklé, podobně jako u rezavce lesknavého (Inonotus radiatus).

Dužnina je (v mládí) za vlhka měkká a šťavnatá, rezavě hnědá, ve stáří za sucha tuhá a korkovitá.

Výtrusný prach je žlutohnědý až oranžově hnědý.

Výtrusy jsou oválné, 5,5–8 x 4–6 μm, silnostěnné, hladké.

V pokožce klobouku se hojně vyskytují silnostěnné, hnědé, větvené, ostře zakončené sety. Výrazné sety jsou přítomny také v hymeniu.

Výskyt

Roste od června do října, roztroušeně, na živém i tlejícím dřevě buků, často v dutinách. Saproparazit. Způsobuje bílou hnilobu. Ztuhlé zbytky plodnic přetrvávají přes zimu do dalšího vegetačního období.

Možná záměna

Specifickým znakem jsou větvené sety v pokožce klobouku.

Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) roste na jiných listnáčích (ovocné stromy, ořech, jasan), má štětinatou pokožku klobouku, ovšem bez charakteristicky větvených setů, a větší výtrusy (8–11 x 6–8 µm).

Rezavec lesknavý (Inonotus radiatus) roste na olších.

Kuchyňské využití

Nejedlý druh.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura