šťavnatka holubinková
Hygrophorus russula (Schaeff.) Kauffman 1918
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Synonyma
Agaricus russula Schaeff. 1774
Gymnopus russulus (Fr.) Gray 1821
Limacium russula (Schaeff.) Ricken 1910
Tricholoma russula (Schaeff.) Gillet 1874
Popis
Plodnice jsou masité.
Klobouk je široký 40–150 mm, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, v dospělosti uprostřed někdy prohloubený, v mládí bělavý, brzy narůžovělý, v dospělosti od středu vínově červený, v mládí nebo za vlhka lepkavý, brzy suchý, někdy šupinkatý nebo políčkovitě rozpraskaný.
Lupeny jsou poměrně husté, bílé, v dospělosti s načervenalými skvrnami, u třeně zprvu mírně vykrojené, později připojené až krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, někdy kyjovitý, 30–100 x 10–30 mm, v mládí bílý, v horní části vločkatý, později s růžovými až vínově červenými skvrnami.
Dužnina je pevná, bělavá, na řezu se ve třeni zbarvuje do červena. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, někdy nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až vejčité, 6,5–9 x 5–6,5 μm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste vzácně, od července do začátku října především pod duby, pravděpodobně i pod jinými listnáči (buk, habr). Upřednostňuje vápnité půdy bohaté na humus.
Možná záměna
Šťavnatka načervenalá (Hygrophorus erubescens) roste pod jehličnany a její plodnice mají tendenci žloutnout.
Pod jehličnany roste i šťavnatka růžová (Hygrophorus persicolor) s jednotně růžově zbarveným kloboukem.
Kuchyňské využití
Šťavnatka holubinková je jedlá, některými houbaři vyhledávaná.
Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal