šťavnatka pomrazka
Hygrophorus hypothejus (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Synonyma
Hygrophorus aureus Arrh. 1863
Limacium aureum (Arrh.) Ricken 1915
Limacium hypothejum (Fr.) P. Kumm. 1871
Limacium hypothejus (Fr.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 30–60 mm, sklenutý s podehnutým okrajem, později ploše rozložený až mírně vmáčklý, někdy s nízkým středovým hrbolem, spíše tenkomasý, za vlhka slizký, hladký, hnědý až olivově hnědý, postupně od okraje hnědožlutě až žlutě vybledající, paprsčitě vláknitý.
Lupeny jsou spíše tlusté a řídké, na třeň sbíhavé, nejprve bělavé, později žluté až žlutooranžové.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 5–10 mm, často směrem k bázi zúžený a zakřivený, podélně vláknitý, světle žlutý, někdy s oranžovými odstíny nebo na bázi narůžovělý, v mládí celý slizký, později s pomíjejícím sliznatým prstenem.
Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku nažloutlá. Chuť je mírná, vůně nevýrazná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až válcovité 7,5–10 x 4–5,5 µm.
Výskyt
Roste místy hojně, typicky koncem podzimu nebo začátkem zimy po prvních mrazech pod dvoujehlicovými borovicemi. Vyhledává spíše kyselejší a písčité půdy. Říjen až prosinec.
Možná záměna
Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus) roste od léta do podzimu obvykle pod smrky. Má bělavé, nikdy nažloutlé lupeny.
Kuchyňské využití
Šťavnatka pomrazka je dobrá jedlá houba, zvlášť ceněná díky pozdní době růstu.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal