Atlas hub / Nálezy

helmovka sádrová
Hemimycena cucullata (Pers.) Singer 1961

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)

Rod: helmovka (Hemimycena)

Popis

Klobouk je široký 5–30 mm, zprvu tupě kuželovitý, později ploše sklenutý až téměř plochý, se širokým středovým hrbolkem, bílý, uprostřed někdy krémový, se zvlněným, někdy prosvítavě rýhovaným okrajem.

Lupeny jsou nízké a nápadně husté, dobře vyvinuté (dosahující od třeně až k okraji klobouku), bílé nebo bělavé, u třeně vykrojené.

Třeň je válcovitý, 15–50 x 1–2 mm, průsvitně bílý, jemně ojíněný.

Dužnina je tenká a průsvitná. Vůně je nevýrazná nebo mírně nasládlá, chuť je někdy nahořklá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou protáhle kapkovité, 10–13,5 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.

Bazidie jsou 4výtrusé (podle Laessoe a Petersen (2019) 2výtrusé). Cheilocystidy jsou velmi hojné, vřetenovité, 20–30 x 4–8 µm. Pleurocystidy chybí.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste od června do listopadu, roztroušeně, na tlejícím dřevě listnáčů, především buku, ale i na jehličnanech nebo na zbytcích bylin.

Možná záměna

V rámci rodu Hemimycena vytváří poměrně velké plodnice nápadné velmi hustými lupeny. Podobné druhy, např. helmovka smetanová (Hemimycena lactea) mají lupeny řidší.

Řidší lupeny má také helmovka žlutobílá (Atheniella flavoalba) s výraznějšími žlutými odstíny a menšími výtrusy (6,5–9 x 4–5,5 µm).

Kuchyňské využití

Je nejedlá

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Hemimycena cucullata – helmovka sádrová
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Hemimycena cucullata – helmovka sádrová
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hemimycena cucullata – helmovka sádrová