chřapáč okrový
Helvella pithyophila Boud. 1887
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)
Rod: chřapáč (Helvella)
Synonyma
Helvella leucophaea s. Skrede et al.
Popis
Plodnice rozlišena na plodnou (klobouk) a neplodnou část (třeň). Dosahuje výšky do 120 mm.
Klobouk je tvořen tenkomasým cípem, obyčejně sedlovitě zkrouceným či rozděleným do několika laloků, s povrchem hrbolatým a zprohýbaným. Jeho barva je blědě nažloutlá, okrová až šedohnědá.
Třeň je 40–90 mm dlouhý, kyjovitý, na bázi rozšířený, výrazně podélně oble žebrovaný, místy s hlubokými důlky, zbarvený okrově, šedohnědě až olivově hnědě, obyčejně s nafialovělým nádechem.
Dužnina je v klobouku velmi tenká a křehká, ve třeni chrupavčitá, nenápadné chuti a vůně.
Výtrusy jsou oválné, s rozměry 17–22 x 11–12 µm.
Výskyt
Chřapáč horský roste velmi vzácně v teplejších oblastech na vápencovém podloží, zejména pod borovicemi. Plodnice vyrůstají od jara do léta.
Možná záměna
Tento druh se velmi podobá chřapáči kadeřavému (Helvella crispa) a je některými autory (např. Häffner (1987)) považován za jeho pouhou varietu. Od chřapáče kadeřavého se liší zejména tmavším, hnědavým zbarvením třeně a do jisté míry i ekologií.
Kuchyňské využití
Kuchyňské využití je pro vzácný výskyt dosti nepravděpodobné. Před konzumací je třeba dát přednost ochraně.
Autorství textů: Vavřinec Klener
Autorství obrázků: Vavřinec Klener