chřapáč kadeřavý
Helvella crispa (Scop.) Fr. 1822
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)
Rod: chřapáč (Helvella)
Popis
Plodnice je zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.
Klobouk je široký 20–70 mm, tenkomasý, složený z nepravidelných jakoby nakadeřených laloků, někdy i sedlovitý nebo miskovitý. Vnější plodná strana klobouku je bělavá nebo krémová, hladká. Neplodná strana je obvykle o něco tmavší (hnědá), pod lupou s jemnými chloupky. Okraj klobouku nepřirůstá ke třeni.
Třeň je nepravidelně válcovitý nebo kyjovitý, 40–100 x 15–40 mm, výrazně podélně žebrovaný, bílý.
Dužnina je velmi křehká, bělavá. Vůně a chuť jsou nevýrazné, příjemné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 16–21 x 10–14 µm, hladké, s jednou velkou centrální kapkou.
Ve vřecku je 8 výtrusů. Parafýzy jsou zakončeny kyjovitě.
Výskyt
Roste od srpna do října (za vhodných podmínek někdy i na jaře), jednotlivě nebo ve skupinách, často početnějších. Najdeme jej v listnatých lesích (habr, dub, lípa, líska), často při okrajích cest. Mykorhizní druh.
Možná záměna
Chřapáč jamkatý (Helvella lacunosa) vytváří drobnější plodnice a má tmavší klobouk.
Chřapáč mléčný (Helvella lactea) má neplodnou část klobouku hladkou.
Kuchyňské využití
Je jedlý, i po tepelné úpravě si uchovává chrupavčitou konzistenci a například v polévce může být velmi přínosný. Starší plodnice však mají tužší třeň.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich