slzivka plsťonohá
Hebeloma velutipes Bruchet 1970
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Rod: slzivka (Hebeloma)
Synonyma
Hebeloma angustifolium Romagn. 1983
Hebeloma favrei Romagn. & Quadr. 1985
Hebeloma mediterraneum (A. Gennari) Contu 2008
Hebeloma tenuifolium Romagn. 1985
Hebelomina mediterranea A. Gennari 2002
Popis
Klobouk je široký 20–70 mm, sklenutý, bez pavučinky, později plochý, někdy se širokým a nízkým středovým hrbolem, bělavý nebo krémový, v dospělosti až okrový, lysý, za vlhka lepkavý.
Lupeny jsou husté, nejprve bělavé nebo krémové, někdy s kapičkami tekutiny, v dospělosti žlutohnědé.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 5–10 mm, na bázi někdy zahnutý, obvykle kyjovitě rozšířený, bělavý nebo krémový, po celé délce vláknitě plstnatý, v dospělosti dutý.
Dužnina je v mládí bělavá, později až okrová. Vůně je ředkvová, chuť nahořklá.
Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, někdy až citronovité, 9–14 x 5,5–7 μm, jemně bradavčité, dextrinoidní.
Cheilocystidy jsou hojné, válcovité až dlouze kyjovité, nejvýše s náznakem hlavičky, dle Vesterholt (2005) v horní části široké průměrně 6,9–8,9 μm. Kaulocystidy jsou obdobné.
Výskyt
Roste od července do listopadu (podle Laessoe a Petersen (2019) někdy i v dubnu), velmi hojně, často ve skupinách, obvykle pod nejrůznějšími listnáči, méně často pod jehličnany, jen velmi vzácně v porostech rašeliníku.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou světle zbarvený klobouk, ředkvová vůně a kyjovitě zakončený ojíněný třeň.
Slzivka dlouhotřeňová (Hebeloma incarnatulum) má výrazně štíhlejší cheilocystidy a roste v porostech rašeliníku pod jehličnany.
Hojná slzivka oprahlá (Hebeloma crustuliniforme) má bázi třeně jen mírně rozšířenou, cheilocystidy zakončeny výrazně kyjovitě a nedextrinoidní výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal