podloubník siný
Gyrodon lividus (Bull.) Fr. 1838

Popis

Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý, nakonec až mírně prohloubený, v mládí krémový, světle šedookrový nebo žlutookrový, plstnatý, v dospělosti až červenohnědý, olysávající, za vlhka lepkavý. Okraj dospělých plodnic je často zvlněný.

Rourky jsou krátké, sbíhavé na třeň. Póry jsou mládí zářivě žluté a velmi husté, později žlutoolivové, nakonec až hnědoolivové, při otlačení modrající.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 5–20 mm, v horní části v místech sbíhajících rourek rozšířený, v mládí krémový nebo světle okrový, později hnědnoucí, někdy s rezavými skvrnami, podélně vláknitý (bez síťky). Bazální mycelium je bělavé.

Dužnina je v klobouku světle žlutá, na řezu nad rourkami modrající, ve třeni nahnědlá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná nebo nakyslá.

Výtrusný prach je hnědoolivový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 5–7 x 4–5 µm, hladké.

Výskyt

Roste od července do října, roztroušeně, často v bohatých skupinách, někdy v trsech, vždy pod olšemi. Upřednostňuje vlhká travnatá místa nižších poloh.

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou krátké rourky sbíhavé na třeň a růst pod olšemi.

Hřib dřevožijný (Buchwaldoboletus lignicola) má také rourky sbíhavé na třeň, roste však z tlejícího dřeva jehličnanů a má úzké, až vřetenovité výtrusy.

Kuchyňské využití

Je označován jako jedlá houba, objevují se však indicie, že plodnice mohou obsahovat podobné látky jako čechratka podvinutá (Paxillus involutus) a způsobovat nebezpečné alergické reakce.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Bohumil Bušek, Milan Němčický, Oldřich Jindřich

Literatura