trsnatec lupenitý
Grifola frondosa (Dicks.) Gray 1821


Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: vějířovcovité (Meripilaceae)
Rod: trsnatec (Grifola)
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté, často mohutné, široké 150–400 mm, vysoké 100–300 mm, výjimečně i větší, mohou dosahovat hmotnosti několika kilogramů. Ze široké třeňové báze se několikrát odvětvují tenčí větvičky, v poslední generaci zakončené velkým množstvím hustě nahloučených klobouků.
Klobouky jsou klínovitě vějířovité, 20–60 (100) mm široké, tenké, se zvlněným okrajem, na horní straně okrově hnědé až šedohnědé, radiálně vrásčité.
Rourky jsou 1–3 mm dlouhé, bělavé nebo krémové, s drobnými okrouhlými stejně zbarvenými póry s hustotou 1–3 na mm, na třeň sbíhavé.
Dužnina je bělavá až krémová, vláknitá. Chuť i vůně jsou nevýrazně (příjemně) houbové.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až vejčité, 5–7 x 3,5–4,5 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, vzácně, u báze kmene a na kořenech listnáčů, především dubů. Saproparazit.
Možná záměna
Bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) roste především na jedli, vytváří větší a světlejší klobouky a má hořkou dužninu.
Svělejší pokožku klobouků má také vějířovec obrovský (Meripilus giganteus), jehož dužnina na řezu nebo při poranění černá.
Kuchyňské využití
Je jedlý, v mládí chutný, později dosti tuhý. Jsou mu přisuzovány léčivé účinky, v Asii se pěstuje průmyslově (mai-take).
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich