penízovka letní
Flammulina fennae Bas 1983

Stručný popis

Klobouk je široký 20–50 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, za vlhka lepkavý až slizký, hladký a lesklý, okrově žlutý, uprostřed tmavší, narezlý, při okraji často bělavý.

Lupeny jsou spíše řídké, bělavé, krémové až okrově žluté, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, 20–80 x 2–10 mm, často prohnutý, sametový, v horní části bělavý nebo krémový, níže žlutookrový, při bázi tmavě červenohnědý, vláknitý a brzy poměrně tuhý. Dlouze kořenující třeně srůstají, vytvářejí tzv. pseudorhizu spojenou se substrátem.

Dužnina je tenká, pružná, bělavá až krémová. Vůně je jemná, příjemná. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý nebo nažloutlý.

Výtrusy jsou oválné až mírně válcovité, 5,5–8 x 3–5 μm, hladké, průsvitné.

Výskyt

Roste od dubna do listopadu, roztroušeně, obvykle v trsech, na tlejícím dřevě listnatých stromů, často na kořenech ponořených v zemi, na pařezech apod.

Možná záměna

Velmi hojná penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) roste od listopadu do března, má živě oranžově (medově) zbarvený klobouk a o něco kratší výtrusy. Existuje ovšem i penízovka sametonohá mléčná (Flammulina velutipes var. lactea) s bělavým kloboukem, kdy může být přesné určení problematické.

Kuchyňské využití

Je podobně jako penízovka sametonohá jedlá a chutná, pro vzácnost však kulinářsky nevýznamná.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura