černorosol smrkový
Exidia pithya (Alb. & Schwein.) Fr. 1822
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleď: černorosolovité (Exidiaceae)
Rod: černorosol (Exidia)
Popis
Plodnice je tvořena nepravidelnými, laločnatě (mozkovitě) zprohýbanými povlaky tloušťky 1–4 mm, často splývajícími do větších ploch, šedočerná až černá, někdy s antracitově modrými odstíny. Když plodnice vyschne, zůstává na povrchu substrátu tenký, lesklý, černý povlak.
Rouško na povrchu plodnic je za vlhka mírně slizké, víceméně hladké, pokryté drobnými kuželovitými bradavkami.
Dužnina je šedočerná, za vlhka rosolovitá a pružná, za sucha tuhá a seschlá, ale po opakovaném zvlhnutí se rosolovitá konzistence může obnovovat. Chuť a vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, zahnuté (alantoidní), 10–15 x 4–5 μm, průsvitné, hladké.
Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Nacházíme jej celoročně, častěji však v chladnějších měsících roku od podzimu do jara, na tlejících větvích a pařezech jehličnanů, především smrků.
Možná záměna
Černorosol bukový (Exidia nigricans) roste na dřevě listnáčů.
Černorosol uťatý (Exidia truncata) má plodnici výrazně rozdělenou na plodnou a neplodnou stranu. Pouze na plodné straně se objevují drobné bradavky, neplodná strana je hrubá, plstnatá. Roste především na tlejícím dřevě dubů.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich