bedla poprášená
Cystolepiota pulverulenta (Huijsman) Vellinga 1992
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Rod: bedla (Cystolepiota)
Synonyma
Lepiota pulverulenta Huijsman 1960
Leucoagaricus pulverulentus (Huijsman) Bon 1978
Pulverolepiota pulverulenta (Huijsman) Bon 1993
Popis
Klobouk je široký 15–40 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až téměř plochý, někdy s ostrým středovým hrbolkem, zejména v mládí s poměrně vysokou vrstvou bělavých nebo krémových vatovitých vloček.
Lupeny jsou bělavé, později krémové, s hojnými lupénky, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–5 mm, v mládí s hustými bělavými vločkami, postupně olysávající (vločky lze setřít), pod vrstvou vloček hnědookrový.
Dužnina je tenká, bělavá, v bázi třeně hnědooranžová. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné nebo oválně válcovité, 4,0–5,5 x 2,5–3,5 μm, hladké.
Cheilocystidy chybí.
Výskyt
Roste od června do listopadu, roztroušeně, v parcích nebo křovinách, obvykle z bohaté vrstvy tlejícího opadu, někdy i ve sklenících.
Možná záměna
Bedla Hetierova (Cystolepiota hetieri) po otlačení rezne, má na ostří lupenů cheilocystidy a nepatrně delší a užší (válcovitější) výtrusy.
Vzácná bedla podvržená (Cystolepiota adulterina) má na ostří lupenů cheilocystidy.
Bedla polonahá (Cystolepiota seminuda) má jemnější poprášení klobouku a třeně, na okraji klobouku výrazné útržky závoje a narůžovělý třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal