voskovka Colemannova
Cuphophyllus colemannianus (A. Bloxam) Bon 1984
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Synonyma
Hygrocybe colemanniana (A. Bloxam) P.D. Orton & Watling 1969
Stručný popis
Klobouk je široký 20–50 mm, nejprve kuželovitý nebo zvoncoviý, později ploše rozprostřený s výrazným středovým hrbolkem, hygrofánní, červenohnědý, oranžově hnědý, při okraji světlejší, za vlhka lepkavý.
Lupeny jsou řídké, příčně propojené (anastomozované), bělavé, v dospělosti nahnědlé, na třeň výrazně sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 3–8 mm, směrem k bázi někdy zúžený, bělavý, v dospělosti někdy nahnědlý.
Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je nenápadná, podle Hagara (2014) později někdy slanečková. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 7–9 x 4,5-6 μm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od září do listopadu, roztroušeně, na sušších loukách a pastvinách. Upřednostňuje zásadité půdy.
Možná záměna
Může být zaměněna s varietou běžné voskovky panenské (Cuphophyllus virgineus) voskovkou panenskou nahnědlou (Cuphophyllus virgineus var. fuscescens), ta však bývá bledší, výrazněji zbarvena jen ve středu klobouku.
Voskovka luční (Cuphophyllus pratensis) vytváří větší plodnice, obvykle živě oranžové, s oranžovými lupeny.
Kuchyňské využití
Podle Antonín (2006) je nejedlá, podle Hagara (2014) jedlá. Každopádně je pro vzácnost a drobné plodnice kulinářsky bezvýznamná.
Autorství obrázků: Radim Dvořák