liška nálevkovitá
Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél. 1888
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: liškotvaré (Cantharellales)
Čeleď: liškovité (Cantharellaceae)
Synonyma
Cantharellus tubaeformis Fr. 1821
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve sklenutý s pupkovitě prohloubeným středem, později nepravidelně nálevkovitý, tenkomasý. Pokožka klobouku je žlutohnědá až šedohnědá, s jemnými šupinkami. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti zvlněný a roztřepený.
Hymenofor je tvořen nepravidelně větvenými a příčně pospojovanými lištami, v mládí žlutými nebo žlutooranžovými, později šednoucími.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 40–80 x 3–10 mm, často bočně stlačený, žlutý, žlutooranžový nebo žlutohnědý, dutý.
Dužnina je tenká, nažloutlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 9–12 x 7–9 μm, hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, místy velmi hojně, v jehličnatých i listnatých lesích, především pod smrky a buky. Upřednostňuje kyselé půdy od středních poloh výše.
Možná záměna
Vzácnější liška žlutavá (Craterellus aurora) je zářivěji žlutooranžově zbarvena a v mládí má téměř hladký hymenofor.
Liška šedá (Craterellus cinereus) vytváří šedé až šedohnědé plodnice bez žlutých odstínů.
Kuchyňské využití
Dobrá jedlá houba, málo vydatná, u některých houbařů však oblíbená. Vyplatí se ji sbírat pokud roste ve značném množství.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal