pavučinec nazelenalý
Cortinarius xanthochlorus Rob. Henry 1966
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius xanthochlorus (Rob. Henry) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, za vlhka slizký, vrostle vláknitý, v mládí žlutoolivový, od středu rychle tmavě hnědoolivový.
Lupeny jsou v mládí žlutoolivové.
Třeň je válcovitý, na bázi s odsedlou hlízou, 50–80 x 10–20 (v hlíze až 35) mm, zelenožlutý.
Dužnina je v klobouku bělavá, ve třeni žlutozelená. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku negativní nebo hnědá, v dužnině negativní.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 12–14 x 7–8 μm, hrubě bradavčité. Podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) je střední délka výtrusů větší než 12,5 μm
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně, v teplých listnatých lesích pod duby.
Možná záměna
Velmi podobný je pavučinec dubový (Cortinarius quercilicis). Vytváří o něco větší plodnice a má kratší výtrusy. Podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) je střední délka výtrusů menší než 12,5 μm.
Pavučinec zelený (Cortinarius atrovirens) má zřetelně žlutou dužninu s kořenitou vůní a roste pod jehličnany.
Pavučinec žlutozelenavý (Cortinarius flavovirens) má bělavou dužninu se silnou moučnou vůní a chutí.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.