pavučinec zelený
Cortinarius atrovirens Kalchbr. 1874
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius atrovirens (Kalchbr.) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, v mládí zelená až olivová, při okraji zelenožlutá, na temeni téměř černá, vrostle vláknitá, v dospělosti někdy políčkovitě rozpraskaná. Pavučinka je žlutozelená.
Lupeny jsou husté, zprvu (citronově) žluté, žlutozelené až žlutoolivové, později hnědnoucí, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý s hlízou, 60–90 x 15–20 (v hlíze široký až 35) mm, zelenožlutý, v dospělosti od báze hnědnoucí.
Dužnina je žlutá nebo zelenožlutá. Vůně může být nevýrazná, dle Soop (2009) ± ovocná, dle Hagara (2014) kořenitá (pepř) nebo jako rozdrcené listy kopytníku evropského (Asarum europaeum). Chuť je mírná nebo lehce kořenitá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku červenohnědá až černá, dužnina slabě nazelenalá nebo bez reakce.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 9,5–11 x 5–7 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste v září a v říjnu, vzácně, pod jehličnany (jedle, smrk) na vápnitých půdách ve vyšších nadmořských výškách.
Možná záměna
Díky výraznému a typickému zbarvení jej lze obvykle určit již v terénu.
Podobný pavučinec zelenožlutý (Cortinarius ionochlorus) je teplomilný druh, roste pod duby a v mládí má obvykle nafialovělé lupeny.
Pavučinec sladkovonný (Cortinarius joguetii) má intenzivní specifickou vůni.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich