pavučinec fialovonohý
Cortinarius violaceipes Bidaud & Cons. 2001
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve sklenutý, později plochý, nehygrofánní. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, v mládí nafialovělá, brzy krémová až (citronově) žlutá nebo žlutookrová.
Lupeny jsou spíše husté, v mládí světle fialové.
Třeň je válcovitý, se širokou ohraničenou hlízou, 40–90 x 10–20 mm (v hlíze širší), bělavý, nafialovělý.
Dužnina je bělavá, slabě nafialovělá. Vůně je nevýrazná, někdy slabě zemitá. Chuť je mírná nebo nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – podle Marchadier (2019) na modrých částech pokožky klobouku růžová, jinde hnědá, v dužnině růžově hnědá, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) v dužnině negativní nebo slabě růžová.
Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 9,5–13 x 5,5–7 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste na podzim, v listnatých lesích na vápnitých půdách, především pod buky a duby.
Možná záměna
Problém při určování může způsobovat problémy rychlá změna barvy pokožky klobouku z nafialovělé na žlutou.
Pavučinec Haasův (Cortinarius haasii) vytváří větší plodnice s většími výtrusy.
Podle Ludwig (2017) zaměnitelný také s Cortinarius sublilacinopes, Cortinarius nymphaecolor, Cortinarius frondosophilus a Cortinarius molochinus.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
České jméno pavučinec fialovonohý navrženo pro Myko atlas (překlad z latiny).