pavučinec Haasův
Cortinarius haasii (M.M. Moser) M.M. Moser 1967
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius haasii (M.M. Moser) Niskanen & Liimat. 2022
Cortinarius calochrous var. haasii (M.M. Moser) Brandrud 1990
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, za vlhka slizký, žlutý až (olivově) hnědožlutý, často s bělavými, později hnědnoucími zbytky závoje.
Lupeny jsou spíše husté, dlouho fialové nebo šedofialové.
Třeň je válcovitý, na bázi obvykle s hlízou, 40–80 x 10–20 mm, v mládí v horní třetině nafialovělý, jinde spíše bělavý, na bázi se sírově žlutými rhizoidy.
Dužnina je bělavá, v horní části třeně nafialovělá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku nevýrazná, podle Calledda a kol. (2021) hnědočervená, dužnina bez reakce.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 10,5–12,5 x 6–7 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste na podzim, vzácně, v jehličnatých lesích pod jedlemi, možná i pod borovicemi, v ČR také pod smrky. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Důležitými znaky jsou relativně velké výtrusy a žluté rhizoidy na bázi třeně.
Pavučinec lepobarvý (Cortinarius calochrous) roste pod listnáči a má o něco menší výtrusy (9–11 x 5–6 µm).
Cortinarius haasii var. quercus-ilicicola roste ve středomoří pod dubem cesmínovým a má vykazovat jinou reakci pokožky klobouku s KOH. Informace v odborné literatuře však nejsou vždy konzistentní.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.