pavučinec bažinný
Cortinarius uliginosus Berk. 1860
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius concinnus P. Karst.
Cortinarius queletii Bataille 1911
Dermocybe concinna (P. Karst.) M.M. Moser 1953
Dermocybe uliginosa (Berk.) M.M. Moser 1974
Gomphos concinnus (P. Karst.) Kuntze 1891
Gomphos uliginosus (Berk.) Kuntze 1891
Stručný popis
Klobouk je 20–60 mm široký, nejprve zvoncovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až rozprostřený, nakonec až mělce prohloubený, uprostřed s hrbolkem. Pokožka klobouku je suchá, hladká, oranžově červená, při okraji obvykle světlejší. Pavučinka je světle žlutá.
Lupeny jsou spíše husté, v mládí (šafránově) žluté, někdy nazelenalé, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 4–8 mm, světle žlutý, zdobený oranžově červenými vlákny závoje.
Dužnina je žlutá nebo červenožlutá. Vůně i chuť jsou ředkvové.
Makrochemické reakce: KOH – pokožka klobouku červená až černohnědá, dužnina červená.
Výtrusy jsou eliptické, 8,5–12 x 5–6,5 µm, mírně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, roztroušeně, pod vrbami a olšemi, podle Ludwig (2017) také pod břízami, buky nebo smrky, na vlhkých místech, často v blízkosti vodních toků a rybníků.
Možná záměna
Pavučinec měďový (Cortinarius croceoconus) má dle Holec a kol. (2012) štíhlejší plodnice, klobouk výrazně špičatý, méně živě zbarvený, s drsnější povrchem a méně bohaté velum. Roste pod smrky, v lesích, na vlhkých až rašelinných místech.
Kuchyňské využití
Je jedovatý.
Autorství obrázků: Radim Dvořák