pavučinec měďový
Cortinarius croceoconus Fr. 1863
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius croceifolius f. croceoconus (Fr.) Nespiak 1975
Dermocybe croceocona (Fr.) M.M. Moser 1983
Stručný popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, nakonec plochý, s kuželovitým středovým hrbolem, v mládí živě oranžový nebo oranžově červený, někdy ale jen rezavě hnědý. Pavučinka je světle žlutá, nevýrazná.
Lupeny jsou husté, nejprve žluté, na ostří světlejší, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 3–8 mm, nejprve světle žlutý, v dospělosti oranžově až červenohnědě vláknitý.
Dužnina je žlutá až šedožlutá. Vůně je nevýrazná nebo mírně ředkvová či jodoformová. Chuť je ředkvová.
Makrochemické reakce: KOH – červená až červenohnědá.
Výtrusy jsou eliptické až mandlovité, 7,5–10 x 4,5–6 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od července do listopadu, především ve vlhkých jehličnatých lesích pod smrkem nebo borovicemi, někdy snad i pod břízami, často v porostech rašeliníku.
Možná záměna
Na podobných stanovištích roste pavučinec šafránový (Cortinarius crocesus). Vytváří větší plodnice s kloboukem spíše hnědoolivovým nebo žlutoolivovým a má o něco menší výtrusy.
Pavučinec bažinný (Cortinarius uliginosus) roste obvykle pod vrbami, olšemí či jinými listnáči. Má živější červenooranžové zbarvení.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedovatý.