pavučinec čihovitý
Cortinarius saporatus Britzelm. 1897
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Calonarius saporatus (Britzelm.) Niskanen & Liimat. 2022
Cortinarius lutescens (Rea) Rob. Henry 1939
Cortinarius subturbinatus Rob. Henry ex P.D. Orton 1939
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, žlutá, žlutohnědá až žlutooranžová, uprostřed tmavší a často se šupinkatými zbytky závoje, v dospělosti červenohnědá. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou v mládí bělavé, našedlé až krémové, nakonec rezavě hnědé, často se zoubkatým ostřím.
Třeň je válcovitý s hlízou, 60–100 x 10–25 (v hlíze široký až 40) mm, bělavý, později nažloutlý až okrový.
Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná, někdy popisovaná jako nasládlá, medová či po sladu. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle GIC (2010-3) na pokožce klobouku načervenale hnědá, dužnina bez reakce. NaOH podle Soop (2009) bez reakce.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, 10–12 x 6–7 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, vzácně, v listnatých lesích (dub, buk, líska, lípa), někdy i pod jehličnany (borovice). Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Pavučinec mnohotvárný (Cortinarius multiformis) a pavučinec řepový (Cortinarius napus) rostou pod jehličnany, především pod smrky.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.