pavučinec hájový
Cortinarius lucorum (Fr.) J.E. Lange 1938
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je 30–100 mm široký, masitý, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý, později sklenutý až ploše rozložený, se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je mírně hygrofánní, purpurově hnědá, na okraji vláknitá a nafialovělý, za sucha světle hnědá. Pavučinka je bělavá, našedlá.
Lupeny jsou v mládí šedofialové, později hnědofialové až tmavě rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–100 x 5–15 mm, hedvábně vláknitý, bělavě šedý nebo hnědožlutý, v horní části nafialovělý, s hojnými zbytky bělavého, našedlého, někdy mírně nafialovělého závoje.
Dužnina je purpurově šedofialová, v bázi třeně nahnědlá.
Makrochemické reakce: KOH – nevýznačná, v dužnině třeně hnědá.
Exsikát má světle šedohnědý nebo hnědý klobouk, (tmavě) hnědé lupeny a šedavý třeň.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 8–10,5 x 5,5–7 µm, středně až hrubě bradavčité, dextrinoidní.
Výskyt
Roste od srpna do října, především pod osikami.
Možná záměna
Pavučinec modromasý (Cortinarius saturninus).
Pavučinec špinavě šedý (Cortinarius hysginus).
Pavučinec malachitový (Cortinarius malachius).
Pavučinec nevlídný (Cortinarius torvus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Možná záměna
Pavučinec saturnový (Cortinarius saturninus).