pavučinec fialovolupenný
Cortinarius ionophyllus M.M. Moser 1968
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je široký 30–80 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý až mírně prohloubený, často se širokým středovým hrbolkem, slabě hygrofánní, vláknitý, okrový až šedohnědý, vodnatě skvrnitý, v mládí často s nafialovělým okrajem.
Lupeny jsou nejprve nápadně temně fialové, nakonec skořicově hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–120 x 5–10 mm, vláknitý, nafialovělý, pokrytý bělavými nebo nažloutlými zbytky závoje vytvářejícími nepravidelné pásování.
Dužnina je v horní části třeně a nad lupeny tmavě fialová, v bázi třeně hnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo lehce ovocná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku černá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní až mandlovité, 9,5–11,5 x 6–7 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste v létě a na podzim pod smrky nebo břízami, obvykle v horských oblastech.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou temně fialové lupeny mladých plodnic a nažloutlý prstencový vzor na třeni.
Pavučinec nevlídný (Cortinarius torvus) vytváří robustnější plodnice s menším zastoupením fialových odstínů a má řídké lupeny.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
České jméno pavučinec fialovolupenný navrženo pro Myko atlas.