pavučinec provlhlý
Cortinarius illuminus Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius dilutus (Pers.) Fr. 1838
Cortinarius saturatus J.E. Lange 1940
Stručný popis
Klobouk je široký 20–80 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až téměř plochý, obvykle s tupým středovým hrbolkem, hygrofánní, rezavě (kaštanově) hnědý, za sucha okrový. Okraj klobouku je v mládí ověšený bělavými zbytky závoje.
Lupeny jsou středně husté, v mládí světle (hlínově) okrové, později (skořicově) hnědé se světlejším ostřím.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 60–120 x 5–15 mm, v mládí bělavý, hedvábně vláknitý, později žlutohnědý až červenohnědý..
Dužnina je světle hnědá až hnědá, za vlhka tmavší. Vůně je mírně ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) negativní, KOH – na pokožce klobouku i v dužnině tmavě hnědá až téměř černá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 5,5–7 x 5–6 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října v jehličnatých lesích pod smrky nebo borovicemi. Upřednostňuje vlhčí lokality na kyselých půdách, najedeme jej i v porostech rašeliníku.
Možná záměna
Pavučinec dvojtvarý (Cortinarius biformis) roste na podobných stanovištích, má větší elipsoidní výtrusy a plodnice v mládí s nafialovělými odstíny.
Pavučinec meruňkový (Cortinarius armeniacus) má alespoň v mládí naoranžovělý klobouk a větší elipsoidní výtrusy.
Pavučinec blizoučký (Cortinarius subbalaustinus) roste pod listnáči, především pod břízami.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Pro účely tohoto atlasu považujeme Cortinarius saturatus J.E. Lange a Cortinarius dilutus (Pers.) Fr. (podle Antonín (2006) česky pavučinec hlínově hnědý) za synonyma pro Cortinarius illuminus Fr.