pavučinec meruňkový
Cortinarius armeniacus (Schaeff.) Fr. 1838

Popis

Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve sklenutý, kuželovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým okrajem, později rozprostřený. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka (živě) oranžová nebo rezavě hnědá, za sucha okrová. Pavučinka je bílá.

Lupeny jsou spíše husté, nejprve okrově hnědé, nakonec rezavě hnědé.

Třeň je na bázi kyjovitý, 50–100 x 10–15 (v bázi třeně až 20) mm, bílý, v mládí v horní části někdy nafialovělý.

Dužnina je bělavá, našedlá, v mládí ve třeni někdy nafialovělá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.

Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2005) na pokožce klobouku i v dužnině hnědá.

Exsikát je žlutohnědý až hnědý, s bělavým třeněm.

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–9,5 x 5–6 µm, středně bradavčité.

Výskyt

Roste od července do listopadu, hojně, v jehličnatých lesích se smrkem a borovicí. Upřednostňuje kyselé půdy.

Možná záměna

Druh je nápadný až zářivě oranžovým zbarvením klobouku.

Pavučinec blizoučký (Cortinarius subbalaustinus) roste pod břízami, má hnědý třeň s bílým velem. Jeho silně hygrofánní klobouk může být za vlhka oranžový.

Pavučinec provlhlý (Cortinarius illuminus) vytváří o něco tmavší plodnice, má kratší téměř kulaté výtrusy.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal

Literatura