pavučinec modrající
Cortinarius glaucescens (Jul. Schäff.) M.M. Moser 1967

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý až sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je žlutá až žlutookrová, na okraji žlutoolivová.
Lupeny jsou žlutoolivové, bez modrofialových odstínů.
Třeň, 40–80 x 10–20 mm, je žlutý až zelenožlutý, při vrcholu někdy nafialovělý (podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) však vždy bez fialových odstínů).
Dužnina je nažloutlá, ve třeni žlutá až zelenožlutá (podle Antonín (2006) na vrcholu třeně zelenomodrá).
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku hnědá, dužnina bez reakce nebo slabě vínově červená.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, (9,5) 10–12 (13) x 6–7,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, velmi vzácně, v listnatých lesích pod habry, duby a pravděpodobně i pod buky.
Možná záměna
Podle Ludwig (2017):
Pavučinec Meinhardův (Cortinarius meinhardii) roste pod jehličnany, má o něco menší výtrusy a voní po pepři.
Pavučinec překrásný (Cortinarius splendens) má žlutou bazální plsť a čistě mandlovité výtrusy.
Pavučinec jablkový (Cortinarius prasinus) má bílou dužninu, která se v reakci s KOH zbarvuje červeně.
Pavučinec (Cortinarius alcalinophilus) vykazuje také červenou reakci dužniny s KOH, ale dužninu má žlutou.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
Ludwig E. (2017): Pilzkompendium, Band 4. Fungicon, Berlin. | ||
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Cortinarius (Phlegmacium) glaucescens – pavučinec modrající |