pavučinec meduňkový
Cortinarius diasemospermus Lamoure 1978
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je široký 5–30 mm, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, později rozprostřený, obvykle se středovým hrbolkem, okrově hnědý nebo šedohnědý, podle Consiglio a kol. (2006) někdy s olivovými odstíny, šedavě vláknitý. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou husté, šedohnědé, v mládí často nafialovělé.
Třeň je válcovitý, pod kloboukem často nafialovělý, od báze hnědavý, s bělavými zbytky závoje.
Dužnina je hnědookrová nebo šedohnědá, v bázi třeně tmavší. Vůně je obvykle popisována jako (slabě) pelargoniová, podle Gerault (2005) je však ovocná (citronová) bez pelargoniové složky; podle Holec a kol. (2012) je vůně meduňková.
Makrochemické reakce: KOH – podle Campo (2015) v dužnině tmavě hnědá.
Výtrusy jsou eliptické, 8–9 (9,5) x 4,5–5,5 (6) µm, jemně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, pravděpodobně hojně, pod listnáči – především pod buky, ale i pod duby, břízou nebo vrbou.
Možná záměna
Pavučinec pelargoniový (Cortinarius flexipes) roste především pod smrkem, voní po pelargoniích.
Pavučinec vatovitý (Cortinarius gossypinus), rostoucí pod vrbami, a pavučinec plstnatý (Cortinarius hemitrichus), rostoucí pod břízami, jsou bez vůně.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.