pavučinec plstnatý
Cortinarius hemitrichus (Pers.) Fr. 1838

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve kuželovitý nebo zvonovitý, někdy se zašpičatělým středem, později ploše rozložený se středovým hrbolem, hygrofánní, šedohnědý, někdy s rezavými odstíny, za sucha šedookrový, hustě bělavě (stříbřitě) šupinatý. Okraj klobouku je v mládí podehnutý a spojený se třeněm bílou pavučinkou, v dospělosti rovný.

Lupeny jsou spíše řídké, prostřídané lupénky, v mládí okrové až šedohnědé, později reznoucí od výtrusného prachu, na ostří světlejší, vroubkované, u třeně vykrojené, úzce připojené a někdy nepatrně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–80 x 3–8 mm, ve spodní části někdy rozšířený (až 12 mm), šedohnědý, pod kloboukem vzácně namodralý, pod rychle mizejícím pavučinkovým prstenem pokrytý trhajícími se bílými zbytky vela vytvářejícími někdy na tmavším podkladě nepravidelný prstencový vzor.

Dužnina je tenká, šedá nebo okrově hnědá. Vůně je nevýrazná nebo slabě zemitá. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) negativní, KOH – podle Consiglio a kol. (2007) v dužnině hnědá.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou široce eliptické nebo mandlovité, 7–9,5 x 4–5,5 µm, jemně bradavčité.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, spíše hojně, pod břízami na světlejších stanovištích v lesích i mimo les. Upřednostňuje chudé půdy.

Možná záměna

Pavučinec pelargoniový (Cortinarius flexipes) voní po muškátech a roste pod jehličnany.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura