pavučinec přibledlý
Cortinarius causticus Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Gomphos causticus (Fr.) Kuntze 1891
Hygramaricium causticum (Fr.) Locq. 1979
Stručný popis
Klobouk je 20–60 mm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý, se širokým středovým hrbolkem, hladký, lysý, bělavě okrový až oranžově okrový nebo červenavě hnědý, mírně hygrofánní, slizký, ale rychle zasychající, za sucha světlejší a hedvábně lesklý. Závoj a pavučinka jsou bílé.
Lupeny jsou středně husté, bělavé, bělavé, našedlé až světle okrové, nakonec rezavě skořicové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–80 x 5–15 mm, na bázi někdy ztenčený, bílý až světle okrový, v mládí mírně slizký, později suchý.
Dužnina je bílá až krémová, mírné chuti (pokožka klobouku a sliz jsou ale hořké), někdy s neurčitou (čerstvé dřevo), ale výraznější vůní.
Makrochemické reakce: KOH – nevýznačná.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 4–4,5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, spíše vzácně, obvykle ve skupinách v jehličnatých (smrk, borovice) i listnatých (dub, buk) lesích, upřednostňuje spíše kyselé půdy.
Možná záměna
Podobné druhy - pavučinec opršený (Cortinarius pluvius), pavučinec krystalový (Cortinarius crystallinus) a pavučinec nažloutlý (Cortinarius ochroleucus) mají hořkou dužninu. Hořkou jen pokožku klobouku a sliz má pouze pavučinec přibledlý (Cortinarius causticus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Někteří autoři pod jménem Cortinarius causticus Fr. popisují Cortinarius emollitoides Bidaud, Moënne-Locc. & Reumaux.