pavučinec hlízovitý
Cortinarius bulbosus (Sowerby) Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk 30–80 mm široký, v mládí polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až ploše rozprostřený, obvykle se širokým středivým hrbolkem. Pokožka klobouku je hygrofánní, hnědá, červenohnědá, za sucha okrově žlutá, hedvábně žilkovaná, na okraji s pomíjivými zbytky bělavého závoje. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše husté, nejprve světle okrově hnědé se světlejším ostřím, později hnědé.
Třeň je obvykle kyjovitý, někdy zakončený hlízou, 40–70 x 10–30 mm, bělavý až hnědý, pokrytý obvykle pásy bělavého vela.
Dužnina je světle hnědá. Vůně je nevýrazná, někdy trochu nasládlá nebo (zatuchle) zemitá.
Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) pokožka klobouku negativní, dužnina nevýrazná nebo slabě šedozelená.
Výtrusy jsou eliptické až mandlovité, 8,5–11 x 5,5–6,5 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října v lesích všech typů, především pod smrkem a břízou.
Možná záměna
Pavučinec dvojzávojný (Cortinarius bivelus).
Pavučinec vlnonosný (Cortinarius laniger).
Pavučinec kravský (Cortinarius bovinus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora | ||
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Cortinarius (Telamonia) bulbosus – pavučinec hlízovitý |