pavučinec červenošupinný
Cortinarius bolaris (Pers.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až téměř plochý, někdy se zvlněným okrajem, nehygrofánní. Pokožka klobouku je žlutá, pokrytá přitisknutými oranžově červenými šupinami ze zbytků závoje. Pavučinka je bělavá.
Lupeny jsou spíše husté, nízké, s četnými lupénky, v mládí krémové, nažloutlé, v dospělosti rezavě hnědé, u třeně široce připojené až krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–100 x 5–15 mm, bělavý, nažloutlý. Oranžově červené zbytky závoje vytváří na třeni nepravidelné šupiny nebo pásování.
Dužnina je bělavá, na řezu žloutnoucí, v dospělosti od báze červenohnědá. Vůně je nevýrazná. Chuť je slabá, někdy lehce svíravá nebo kořeněná.
Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulaté, 6,5–8,5 x 4,5–6 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, jednotlivě nebo ve skupinách, roztroušeně, v listnatých a smíšených lesích, především pod buky, ale i pod duby, břízou, vzácně i pod jehličnany.
Možná záměna
Pavučinec červenošafránový (Cortinarius rubicundulus) má pokožku klobouku bez šupin, spíše jen vláknitou, úzké eliptické až mandlovité výtrusy (6,5–9,5 x 3,5–5 µm) a na ostří lupenů cheilocystidy.
Méně zkušený houbař by snad mohl pavučinec červenošupinný zaměnit i za šafránku červenožlutou (Tricholomopsis rutilans), s kloboukem i třeněm spíše vínovým než oranžovým a především s bílým výtrusným prachem, který nezbarvuje lupeny rezavě hnědě.
Kuchyňské využití
Krásná, ale nejedlá houba. Někdy – např. dle Fellner (2016) nebo Holec a kol. (2012) – je uváděna i jako houba jedovatá.
Poznámky k systematice
Bývá někdy řazen do podrodu Phlegmacium, jindy do podrodu Telamonia.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal