pavučinec březový
Cortinarius betulinus J. Favre 1948
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Myxacium betulinum (J. Favre) M.M. Moser 1955
Stručný popis
Klobouk je 20–60 mm široký, nejprve sklenutý, brzy rozprostřený, obvykle se středovým hrbolkem, slizký, i za sucha lesklý, ve středu žlutý až olivově okrový, někdy s oranžovým nádechem, u okraje šedomodrý, brzy šedobělavě vybledající. Pavučinka je bělavá či mírně nafialovělá.
Lupeny jsou v mládí bělavé až šedomodré, nakonec okrově hnědé, na ostří mírně zoubkované.
Třeň je válcovitý či směrem k bázi mírně kyjovitě rozšířený, štíhlý, 50–70 x 4–7 mm, bělavý, pod kloboukem namodralý, slizký.
Dužnina je bělavá, ve třeni nafialovělá, v klobouku a v bázi třeně šedožlutá. Vůně je nevýrazná nebo mírně ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) žlutá až zelenožlutá.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 7,5–9,5 x 6,5–7,5 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, pod břízami a pod smrky, především na rašeliništích a v mokřadech.
Možná záměna
Některými autory je považován za méně fialovou varietu pavučince nafialovělého (Cortinarius salor).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.