pavučinec nafialovělý
Cortinarius salor Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý, s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý, někdy se šrokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je slizká, v mládí živě fialová, později od středu šedookrová. Okraj klobouku je vrostle vláknitý. Pavučinka je modrofialová.
Lupeny jsou v mládí fialové, později hnědnoucí, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi obvykle kyjovitě rozšířený, 60–100 x 10–20 mm, slizký, bělavý, v mládí nafialovělý.
Dužnina je bělavá, v horní části třeně nafialovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 7,5–10 x 6–8,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, vzácně, v lesích pod smrkem, jedlí nebo bukem. Upřednostňuje vyšší polohy a vápnité půdy.
Možná záměna
Podobný pavučinec modrošafránový (Cortinarius croceocoeruleus) je drobnější, má hořkou dužninu a užší eliptické výtrusy.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedlý. Pro vzácnost však bezvýznamný.
Poznámky k systematice
Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) jej řadí k podrodu Myxacium, bývá ale uváděn i v podrodu Phlegmacium.