pavučinec náramkovitý
Cortinarius armillatus (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Agaricus armillatus Fr. 1818
Gomphos armillatus (Fr.) Kuntze 1891
Hydrocybe armillata (Fr.) M.M. Moser 1953
Telamonia armillata 1877
Popis
Klobouk je 50–120 mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až rozprostřený, často se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je slabě hygrofánní, oranžová, žlutooranžová až červenohnědá, vláknitá nebo jemně šupinkatá. Okraj klobouku mladých plodnic bývá ověšen červenými zbytky závoje. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou středně husté, v mládí okrové, brzy oranžově hnědé, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi kyjovitý, 60–120 (200) x 10–15 (v bázi až 30) mm, bělavý, s věkem hnědnoucí. Zbytky oranžového až rumělkového závoje vytváří na spodní části třeně nápadné nepravidelné pásování.
Dužnina je bělavá nebo krémová, pod pokožkou klobouku a třeně oranžová. Vůně je nevýrazně ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH podle Consiglio a kol. (2004) v dužnině hnědá až černohnědá; NaOH podle Soop (2009) na vláknech závoje červená, jinde negativní. Dle našich zkušeností může KOH 30% pokožku klobouku zbarvovat zeleně, pokožku třeně modrofialově, v obou případech s vínově červeným halo.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou oválné nebo mandlovité, 9–12 x 6–7 µm, středně bradavčité, dextrinoidní.
Výskyt
Roste od července do října, dosti hojně, v listnatých a smíšených lesích pod břízami, na kyselých půdách.
Možná záměna
Pavučinec Bulliardův (Cortinarius bulliardii) má zářivě oranžovou jen spodní část třeně, klobouk a horní část třeně jsou zbarveny fádně do hněda.
Pavučinec purpurový (Cortinarius paragaudis) vytváří menší plodnice, roste vzácně pod jehličnany, má výrazně menší výtrusy (6,5–7,5 x 5–6 µm).
Pod břízami roste také pavučinec (Cortinarius roseoarmillatus), má řidší závoj a menší výtrusy (7–8 x 5–6 µm).
Kuchyňské využití
V literatuře je obvykle uváděn jako jedlá houba nižší kvality.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal