pavučinec strakatý
Cortinarius albovariegatus (Velen.) Melot 1980

Synonyma

Telamonia albovariegata Velen. 1921

Popis

Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve kuželovitý, později široce kuželovitý nebo zvoncovitý, nakonec plochý nebo mírně prohloubený, obvykle s malou středovou bradavkou, silně hygrofánní, za vlhka do poloviny poloměru prosvítavě rýhovaný, za vlhka (tmavě) hnědý nebo rezavě hnědý, při zasychání světlejší až okrový. Okraj je zprvu podehnutý a spojený se třeněm řídkou bílou pavučinkou. Až téměř do dospělosti zdobí zbytky vela pokožku při okraji klobouku.

Lupeny jsou středně husté, hnědožluté až skořicové, nakonec rezavě hnědé, ke třeni připojené, někdy vykrojené a zoubkem sbíhavé, se světlejším vločkatým ostřím.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 4–8 mm, rezavě hnědý. Zprvu souvislý pokryv třeně bílými vlákni vela se postupně trhá a vytváří nepravidelné mramorování nebo pásování. V dospělosti je dutý.

Dužnina je tenká, nažloutlá, hnědá nebo rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná, někdy nepříjemně ředkvová. Chuť je nevýrazná nebo ředkvová.

Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku tmavě hnědá až černá (někdy však jen pomalu hnědá), v dužnině hnědá.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 6,5–9 x 4,5–5,5 µm, jemně až středně bradavčité.

Podle Soop (2009) najdeme na ostří lupenů vakovité (vesiculose) cheilocystidy 20–40 µm.

Výskyt

Roste poměrně brzy, již od června do října, nejvíce v červnu a v červenci, obvykle ve skupinách, ve vlhkých jehličnatých lesích pod smrky, na kyselých půdách, často ve společnosti mechů včetně rašeliníku.

Možná záměna

Pavučinec strakatý (Cortinarius albovariegatus) je specifický časnou dobou růstu v červnu a v červenci, kdy podzimní druhy pavučinců nenacházíme.

Pavučinec žíhaný (Cortinarius striaepilus) roste na podobných stanovištích, také časně (květen až srpen). Podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) má o něco širší výtrusy.

Ostatní podobné pavučince rostoucí ve smrčinách ve vlhkém mechu a rašeliníku fruktifikuji na podzim nebo až pozdě na podzim.

Pavučinec hrotitý (Cortinarius acutus) a pavučinec (Cortinarius trossingenensis) vytváří drobnější plodnice s průměrem klobouku do 20 mm. Snadno odlišíme pavučinec (Cortinarius trossingenensis), který má menší a téměř kulaté výtrusy.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura