sametovka prstovitá
Conocybe subpubescens P.D. Orton 1960
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: slzečníkovité (Bolbitiaceae)
Rod: sametovka (Conocybe)
Synonyma
Conocybe digitalina Velen. Singer ss. auct.
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý, oble kuželovitý nebo zvoncovitý, později ploše sklenutý, hygrofánní, za vlhka hnědý s oranžovými odstíny, téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, při zasychání postupně (oranžově) okrový.
Lupeny jsou středně husté, v mládí krémové, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 20–90 x 1–3 mm, někdy zakončen dosti výraznou hlízou širokou až 5 mm, ojíněný, podélně rýhovaný, v mládí žlutý, postupně od báze tmavší, žlutooranžový až hnědý.
Dužnina je tenká, bez význačnější vůně nebo chuti.
Výtrusný prach je světle hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 9–16 x 5–9,5 µm, v KOH žlutohnědé, oranžově hnědé až rezavě hnědé, silnostěnné, s výrazným klíčním pórem. Cheilocystidy jsou kuželkovité, 12–25 x 5–10 µm, s hlavičkou 3,5–5 µm. Na pokožce třeně nacházíme mix kuželkovitých a nekuželkovitých buněk.
Výskyt
Roste od května do října, především v opadu listnatých a jehličnatých lesů, někdy i na tlejícím dřevě, na spáleništi nebo v trávě.
Možná záměna
Podle Hausknecht (2009) se sametovka prstovitá vyznačuje relativně velkými plodnicemi, čtyřvýtrusými basidiemi s velkými výtrusy, smíšenými kaulocystidami a růstem především v lesích.
Sametovka hezoučká (Conocybe pulchella) má menší plodnice, o něco větší výtrusy a roste spíše na loukách.
Sametovka pýřitá (Conocybe pubescens), sametovka mrvní (Conocybe fimetaria) a sametovka moučná (Conocybe farinacea) rostou především na výkalech.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle MycoBank (2020) je Conocybe subpubescens P.D. Orton 1960 synonymem pro Conocybe digitalina (Velen.) Singer 1989.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal