Atlas hub / Nálezy

sametovka pýřitá
Conocybe pubescens (Gillet) Kühner 1935

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: slzečníkovité (Bolbitiaceae)

Rod: sametovka (Conocybe)

Popis

Klobouk je široký 5–40 mm, nejprve zvoncovitý nebo kuželovitý, v dospělosti jen vzácně rozprostřený, hygrofánní, za vlhka hnědý nebo oranžově hnědý, v mládí prosvítavě rýhovaný, za sucha světle žlutokroový.

Lupeny jsou spíše husté, s hojnými lupénky, skořicově hnědé, ke třeni připojené, se světlejším vločkatým ostřím.

Třeň je válcovitý, na bázi obvykle až hlízovitě rozšířený, 30–90 x 1–3 mm, světle okrový až hnědý, na bázi tmavší, jemně vločkatý a podélně rýhovaný.

Dužnina je tenká, v barvě plodnice. Vůně je nevýrazná.

Výtrusný prach skořicově hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 12–18,5 x 7–11 µm, spíše tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem širokým až 2 µm.

Cheilocystidy jsou kuželkovité, cca 14–30 x 6–11 µm, s hlavičkou 3–5 µm. Kaulocystidy jsou kuželkovité, obdobné velikosti a tvaru jako cheilocystidy, ale také nepravidelně kyjovité. Bazidie jsou tetrasporické.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste od června do listopadu, nejčastěji na hnoji, kompostech nebo silně pohnojených lokalitách, vzácněji na pilinách, silně ztrouchnivělém dřevě nebo opadu jehličnatých stromů.

Možná záměna

Pro správné určení je nutná mikroskopie.

Kaulocystidy jsou kuželkovité s hlavičkou, ale také jiného tvaru, což ukazuje na sekci Mixtae.

Sametovka prstovitá (Conocybe subpubescens) roste v opadu v lesích, někdy na tlejícím dřevě nebo na spáleništi, snad jen zcela výjimečně na zvířecím trusu. Má drobný klíční pór široký nejvýše 1,5 µm.

Makroskopicky dosti podobná sametovka velkovýtrusá (Conocybe macrospora) má výrazně větší výtrusy a bisporické bazidie. Bisporické bazidie a větší výtrusy má také sametovka (Conocybe gigasperma).

Sametovka žlutookrová (Conocybe pulchella) není koprofilní, vytváří drobné a křehké plodnice.

Na zvířecím trusu rostou také sametovka mrvní (Conocybe fimetaria), sametovka moučná (Conocybe farinacea) nebo sametovka (Conocybe watlingii), u nichž se ovšem kuželkovité kaulocystidy vyskytují jen vzácně.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Conocybe pubescens – sametovka pýřitá
Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Conocybe pubescens – čepičatka pýřitá