Atlas hub / Nálezy

sametovka pestrá
Conocybe rickeniana P.D. Orton 1960

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: slzečníkovité (Bolbitiaceae)

Rod: sametovka (Conocybe)

Popis

Klobouk je 10–30 mm široký, zvonovitý až kuželovitý, nikdy zcela rozprostřený, živě oranžově hnědý až narezle červenohnědý, ve středu zpravidla tmavší, mírně hygrofánní, za sucha a v dospělosti blednoucí, narezle žlutookrový, na okraji jemně rýhovaný, hladký, spíše matný.

Lupeny jsou spíše husté, úzké, v mládí krémové, později žlutooranžové a rezavějící, se stejnobarevným nebo mírně světlejším zoubkatým ostřím.

Třeň je válcovitý, 40–80 x 1–3 mm, na bázi někdy s nevýraznou hlízou, ojíněný, podélně rýhovaný, krémový až oranžově rezavý, zpravidla o něco světlejší než klobouk.

Dužnina je tenká, oranžově žlutá. Vůně je nevýrazná.

Výtrusný prach je oranžově okrový.

Výtrusy jsou eliptické, 7–11,5 x 4–6,5 µm (Qav přibližně 1,8), spíše tenkostěnné, hladké, často s patrným klíčním pórem.

Cheilocystidy (na ostří lupenů) jsou kuželkovité, baňaté, 25–40 x 10–22 x 6–11 µm (délka x šířka v nejširším místě x šířka hlavičky). Kaulocystidy (na třeni) jsou obdobou cheilocystid. Basidie jsou 4výtrusé.

výtrusy (H2O)
cheilocystidy (kongo červeň NH3)
kaulocystidy (kongo červeň NH3)

Výskyt

Roste od července do listopadu, nejčastěji v malých skupinách v trávě na loukách, podél cest, kolem remízků, v lesích. Vyhledává spíše vlhčí stanoviště. Dle Hausknecht (2009) je ve střední Evropě hojná. Pravděpodobně je přehlížena.

Možná záměna

Typickými znaky je zejména v mládí živě zbarvený klobouk, dosti velké, spíše tenkostěnné výtrusy (na délku nezřídka > 10 µm) a především baňaté kuželkovité cystidy s velkou hlavičkou (nikoli vzácně širší než 10 µm). Zkušenější mykolog ji díky pestřejšímu zbarvení může určit i bez mikroskopování.

Sametovka hlavatá (Conocybe juniana) je zbarvena nevýrazně rezavě okrově nebo rezavě hnědě, v typické formě má podobné cystidy s relativně velkou hlavičkou, ale spíše silnostěnné výtrusy.

Taktéž nevýrazně zbarvená sametovka špinavá (Conocybe echinata) má menší tenkostěnné výtrusy a užší cheilocystidy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal výtrusný prach

Poznámky k systematice

Podle MycoBank je Conocybe rickeniana P.D. Orton 1960 synonymem pro Conocybe spicula (Lasch) Kühner 1935.

Česky také sametovka špičatá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Conocybe rickeniana – sametovka pestrá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Conocybe rickeniana – sametovka pestrá
Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Conocybe rickeniana – čepičatka špičatá
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Conocybe rickeniana – sametovka pestrá