hřib peprný
Chalciporus piperatus Bull. Bataille 1908
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Chalciporus)
Synonyma
Boletus piperatus Bull. 1790
Suillus piperatus (Bull.) Poir. 1806
Popis
Klobouk je 20–80 mm široký, zprvu polokulovitý, později poduškovitě sklenutý až téměř plochý, okrově hnědý, hnědorezavý, načervenale hnědý, za sucha jemně sametový, za vlhka mírně slizký.
Rourky jsou 2–5 mm vysoké, rezavě (skořicově) hnědé, jemně sbíhají na třeň. Póry v barvě rourek jsou v dospělosti hranaté, u třeně protažené, s hustotou 1–2 na mm.
Třeň je válcovitý, 20–70 x 4–12 mm, zbarvený podobně jako klobouk, někdy až žlutohnědý, ve spodní části se žlutým bazálním myceliem.
Dužina je v klobouku krémová, ve třeni (zejména ve spodní části) až žlutá, bez výrazné vůně. Chuť je peprně palčivá.
Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Výtrusy jsou oválně vřetenovité, 9–12 x 3,5–5 µm.
Výskyt
Roste dosti hojně, od června do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrkem nebo břízou. Je obvykle uváděn jako mykorhizní druh, ale možná parazituje na podhoubí jiných druhů hub.
Možná záměna
Z příbuzných druhů má vzácný hřib maličký (Chalciporus hypochryseus) žluté póry, hřib rubínový (Rubinoboletus rubinus) póry i rourky růžové, stejně jako dužninu.
Klouzek kravský (Suillus bovinus) má podobě velké plodnice i barvu klobouku, ovšem chuť má mírnou, rourky žlutoolivové a roste pod dvoujehlicovitými borovicemi.
Kuchyňské využití
Používá se (čerstvý i sušený) pouze jako koření pepřově palčivé chuti, delší tepelnou úpravou se kořenitá chuť ztrácí.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal