malohubka plšivková
Baeomyces rufus (Huds.) Rebent. 1804
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: lišejníky (Lecanoromycetes)
Řád: malohubkotvaré (Baeomycetales)
Čeleď: malohubkovité (Baeomycetaceae)
Popis
Zajímavý a poměrně nápadný lišejník, jehož plodničky tvarem připomínají značně zmenšené plodnice patyčky rosolovité (Leotia lubrica).
Stélka vytváří povlaky široké i desítky centimetrů, je zelená až šedozelená, tvořena vzájemně se překrývajícími asi 1 mm širokými šupinkami (puchýřky).
Plodničky, místy velmi hojné, vyrůstají z povrchu stélky, jsou obvykle 4–10 mm vysoké. Vrcholová plodná část (apothecium) je hnědá nebo rezavě hnědá a má v průměru kolem 1–2 mm. Třeň (podecium) je užší, průsvitně bělavý, směrem k bázi zúžený.
Makrochemické reakce (dle Smith a kol. (2009)): K+ žlutá, C– (podle Halda a kol. (2016) C+ červená), Pd+ oranžová.
Pohlavní výtrusy (askospory) jsou úzce eliptické nebo ledvinovité, 8–11 x 3–4 µm, bezbarvé, průsvitné, neamyloidní.
Vřecka jsou válcovitá, 60–90 x 7–9 µm. Ve vřecku je 8 výtrusů. Spolu s vřecky nacházíme hojné parafýzy o průměru 1,5–2 µm.
Malohubka plšivková se rozmnožuje také nepohlavně prostřednictvím soredií, což jsou drobné útvary vyrůstající ze stélky a obsahující jak houbové pletivo, tak buňky řasy. Produkovány jsou také konidiospory 4–5 x 1 µm.
Výskyt
Roste na obnažené půdě, na kamenech, na kořenových nábězích stromů, podle Halda a kol. (2016) hojně. Malohubku často doprovází další druhy lišejníků, které parazitují na jeho stélce.
Možná záměna
Dosti podobná je malohubka růžová (Dibaeis baeomyces) rostoucí na obdobných stanovištích. Vytváří o něco větší plodničky, jejichž plodná část je růžová.
Podle Halda a kol. (2016) česky malohubka plšivková.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal