Atlas hub / Nálezy

strmělka kyjonohá
Ampulloclitocybe clavipes (Pers.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys 2002

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)

Rod: Ampulloclitocybe

Synonyma

Clitocybe clavipes (Pers.) P. Kumm. 1871

Clitocybe squamulosoides P. D. Orton 1960

Stručný popis

Klobouk je široký 20–100 mm, polokulovitý, později sklenutý a uprostřed prohloubený, často s nízkým středovým hrbolkem, šedý nebo šedohnědý, někdy naolivovělý nebo (zejména při okraji) s tmavšími vodnatými skvrnami, jemně plstnatý, nehygrofánní. Lupeny jsou nejprve bělavé, později krémové nebo nažloutlé, na třeň dlouze sbíhavé. Třeň je v horní části válcovitý, na bázi (u mladších plodnic nápadně) hlízovitě rozšířený, 40–100 x 5–20 (v hlíze až 40) mm, šedý nebo šedohnědý, v dospělosti komůrkovitý. Dužnina je bílá. Vůně je sladce aromatická. Chuť je mírná. Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 6–9 x 4–5 µm. Cystidy na lupenech chybí.

Výskyt

Roste od července do listopadu, dosti hojně, v opadu jehličnatých i listnatých lesů.

Kuchyňské využití

Je uváděna jako jedlá, při souběžné konzumaci s alkoholem však způsobuje podobné příznaky jako hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria). Ke konzumaci ji spíše nedoporučujeme.

jižní Čechy 2013

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Ampulloclitocybe clavipes – strmělka kyjonohá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Ampulloclitocybe clavipes – strmělka kyjonohá
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Clitocybe clavipes – strmělka kyjonohá
Helcová Z. (1993): Podstata otrav houbami rodu hnojník při současné konzumaci alkoholu. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/1993.