slizečka dlouhonohá
Xerula pudens (Pers.) Singer 1951
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: Physalacriaceae
Rod: penízovka (Xerula)
Synonyma
Oudemansiella pudens (Pers.) Pegler & T.W.K. Young 1987
Xerula longipes (Quél.) Maire 1933
Popis
Klobouk je široký 20–90 (100) mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později ploše sklenutý až plochý, se středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je suchá, matná, sametová, s až 1 mm dlouhými hustými chloupky, hnědožlutá, okrově hnědá až hnědá, někdy s oranžovými nebo olivovými odstíny.
Lupeny jsou spíše řídké, bílé až krémové, u třeně obvykle vykrojené, volné.
Třeň je válcovitý, 80–180 x 5–12 mm, ve spodní části někdy mírně rozšířený, hnědý, chlupatý, sametový, dlouze vřetenovitě kořenující.
Dužnina je tuhá, houževnatá, bílá, pod pokožkou klobouku a třeně nahnědlá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 9–12 x 9–11 μm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Chloupky (sety) na pokožce klobouku a třeně jsou tlustostěnné, špičaté. Ostří lupenů je smíšené, cheilocystidy jsou tlustostěnné, vřetenovité, na vrcholu uťaté a často zdobené vyloučenými krystaly. Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Plodnice vyrůstají v červnu až říjnu, roztroušeně, z mrtvých kořenů listnáčů nebo na pařezech, v teplých dubohabřinách, v bučinách, případně v parcích.
Možná záměna
Slizečka chlupatá (Oudemansiella melanotricha) má delší, až 3 mm dlouhé chlupy na klobouku a na třeni. Roste na dřevu jehličnanů (jedle, smrk).
Hojná slizečka kořenující (Hymenopellis radicata) má hladký, za vlhka lesklý klobouk a široce oválné výtrusy.
Kuchyňské využití
Bývá někdy označována jako nejedlá, jindy jako jedlá houba nevalné kvality. Pro relativní vzácnost je kuchyňsky nevýznamná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal