terčovka úzkolistá
Xanthoparmelia stenophylla (Ach.) Ahti & D. Hawksw. 2005

Synonyma

Parmelia conspersa var. stenophylla Ach. (1803)

Parmelia stenophylla (Ach.) Heugel (1855)

Xanthoparmelia somloënsis (Gyeln.) Hale 1987

Popis

Stélka je lupenitá, často jen volně připojená k substrátu, nakadeřená, tvořící růžice o průměru až 150 mm, ale i nepravidelně srůstající a vytvářející na substrátu povlak široký až desítky cm, případně substrát zcela pokrývající. Při okraji je tvořena nepravidelně větvenými laloky širokým až 5 mm a asi 10–20 mm dlouhými, jejichž svrchní strana je hladká, zelenošedá a pololesklá, někdy s černými tečkami. Spodní strana je hnědá, ve starších částech až černá, místy s hojnými rhizinami. V centrální části stélky najdeme obvykle četná apothecia o průměru 2–10 mm, s hnědou až tmavě hnědou výtrusorodou vrstvou, která však za vlhka může být zbarvena i olivově nebo naoranžověle olivově, případně s červenými skvrnami. Izidia a sorály chybí.

Dřeň se působením KOH zbarvuje nejprve žlutozeleně, pak oranžově až červeně.

Askospory 6,5–9 x 4–5,5 µm, 8 výtrusů ve vřecku.

Výskyt

Roste na suchých skalnatých lokalitách, obvykle na kyselejších (např. křemičitých) substrátech. Často roste společně s jinými druhy lišejníků nebo s mechy. Díky adaptaci na kyselejší prostředí je poměrně odolná vůči znečištění životního prostředí kyselými dešti. Rozšířena v Evropě, Asii a Severní Americe.

Možná záměna

Dřeň velmi podobné vzácnější terčovky Xanthoparmelia protomatrae se působením KOH zbarvuje hnědě.

Na stejných lokalitách spolu s terčovkou úzkolistou (Xanthoparmelia stenophylla) často roste terčovka posypaná (Xanthoparmelia conspersa), která se však vyznačuje hojnými isidiemi.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura