větvovka teplomilná
Vuilleminia cystidiata Parmasto 1965


Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kornatcotvaré (Corticiales)
Čeleď: kornatcovité (Corticiaceae)
Popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, tenké, pevně přirostlé k substrátu, ztuha rosolovité až voskovité, dlouhé i desítky centimetrů. Povrch je hladký, za vlhka šedookrový, někdy s modravými nebo červenými odstíny, za sucha je až křídově bílý, obvykle příčně (kolmo k substrátu) rozpraskaný, po zvlhčení se původní konzistence obnovuje. Okraj plodnice je často černý.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 12–16 x 3,5–5 μm, zahnuté (alantoidní), průsvitné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy jsou podobně velké jako bazidie, vřetenovité, ve střední části silnostěnné, na vrcholu zašpičatělé. Jsou důležitým určovacím znakem, někdy však, zejména u mladých plodnic, je obtížné je najít.
Výskyt
Roste celoročně na odumřelých větvích ještě spojených s živým stromem, nejčastěji na růžovitých dřevinách, především na hlohu, ale nalezena byla i na habru, kaštanovníku, dubu, vrbě, topolu nebo jasanu. Vyrůstá na povrchu dřeva, proráží kůru a způsobuje odkornění. Není extrémně vzácná, spíše přehlížena, i když v některých oblastech České republiky chybí.
Možná záměna
Důležitými znaky pro rozlišení příbuzných druhů větvovek jsou přítomnost nebo nepřítomnoust hymeniálních cystid, velikost a tvar výtrusů, ekologie.
Větvovka lísková (Vuilleminia coryli) roste především na lískách a má válcovité, na vrcholu zaoblené hymeniální cystidy.
Hojná větvovka obecná (Vuilleminia comedens) roste nejčastěji na dubu, má větší výtrusy a nevytváří hymeniální cystidy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal