kačenka česká
Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: smržovité (Morchellaceae)
Rod: kačenka (Verpa)
Synonyma
Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907
Popis
Klobouk je zvoncovitý, vysoký 20–60 mm, až 40 mm široký. Plodný povrch klobouku (rouško) je žlutohnědý, olivově hnědý až hnědý, podélně hluboce žebrovaný. Vnitřní část klobouku je hladká a světlejší. Ke třeni klobouk přirůstá jen ve vrcholové části.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 50–150 (200) x 10–30 mm, bělavý, později okrovějící, jemně šupinkatý, olysávající. V mládí je vatovitě vycpaný a krátký, z celé plodnice vidíme nad zemí často jen nekontrastní klobouk. V dospělosti je třeň komůrkovitý nebo dutý a jeho délka může být několikanásobkem výšky klobouku.
Dužnina voskovitě křehká, bez výrazné vůně i chuti.
Výtrusný prach je žlutooranžový.
Výtrusy jsou eliptické nebo zaobleně vřetenovité, značně velké, 50–80 x 15–20 µm. Nacházíme jen dva výtrusy ve vřecku.
Výskyt
V nejteplejších oblastech se objevuje už od konce února, vrchol růstu nastává obvykle na přelomu března a dubna, poměrně záhy po nástupu teplejšího jarního počasí, a nacházíme ji někdy až do května. Roste obvykle ve světlých listnatých lesích, sadech, parcích nebo i křovinách, pod jasany, osikami, ale také pod třešněmi. Upřednostňuje vápnité půdy. V některých letech roste hromadně, v jiných letech i na známých lokalitách téměř chybí.
Možná záměna
Lze ji zaměnit za příbuznou kačenku náprstkovou (Verpa conica), která je však obvykle drobnější a má hladký nebo méně žebrovaný klobouk. V případě pochybností lze oba druhy bezpečně rozlišit mikroskopicky podle velikosti a počtu výtrusů ve vřecku.
Do jisté míry podobný může být i smrž polovolný (Morchella semilibera), ten má však klobouk zhruba do poloviny své výšky srostlý se třeněm.
Kuchyňské využití
Kačenka česká (Verpa bohemica) je vyhledávaná jarní jedlá houba. Chutí je blízká smržům a houbaři si ji vysoce cení. U citlivých lidí však může vyvolat žaludeční potíže a v zahraniční literatuře je někdy uváděna jako jedovatá. Pokud jste se s ní na talíři dosud nesetkali, napoprvé ji ochutnávejte opatrně.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich, Petr Souček