čirůvka olivově hnědá
Tricholoma viridilutescens M.M. Moser 1978
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Synonyma
Tricholoma sejunctum var. coniferarum Bon 1976
Popis
Klobouk je široký 40–60 mm, zprvu kuželovitý nebo zvoncovitý, později ploše rozprostřený, někdy se středovým hrbolem, v mládí mírně slizký, později suchý, žlutozelený, žlutoolivový nebo hnědoolivový, uprostřed tmavě hnědý až černohnědý, tmavě vrostle vláknitý. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, později dlouho zahnutý a zprohýbaný, za sucha rozpraskaný.
Lupeny jsou spíše řídké, bělavé, někdy od okraje klobouku nažloutlé nebo žlutozelené, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 50–90 x 5–15 mm, jemně vláknitý, nejprve bělavý, později žloutnoucí.
Dužnina je křehká, bělavá, pod pokožkou klobouku a třeně v barvě plodnice. Vůně je nevýrazná nebo slabě moučná (podle Holec a kol. (2012) moučná vůně chybí). Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 5,5–8,5 x 4,5–7 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně v jehličnatých lesích, především pod smrky, pravděpodobně i pod jedlemi a pod borovicemi.
Možná záměna
Podobná čirůvka odlišná (Tricholoma sejunctum) vytváří větší plodnice a roste pod listnáči.
Pod jehličnany roste čirůvka příbuzná (Tricholoma arvernense) s obvykle světlejším kloboukem bez tmavších vláken.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Jan Borovička, Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich