strmělka pýřitá
Trichocybe puberula (Kuyper) Vizzini 2010
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Synonyma
Clitocybe puberula Kuyper 1983
Popis
Klobouk je široký 10–40 (50) mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený až miskovitě prohloubený, hygrofánní, za vlhka červenohnědý, při zasychání krémový, v mládí pokrytý drobnými bělavými šupinkami, které mohou postupně vymizet.
Lupeny jsou spíše řídké a tlusté, prostřídané lupénky rozdílné délky, krémové, později až nahnědlé, ke třeni široce připojené, často zvlněné.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–6 mm, často prohnutý, zbarvený podobně jako klobouk nebo o něco světlejší, s bílým bazálním myceliem, v dospělosti někdy dutý.
Dužnina je tenká, průsvitně vodnatá, pod pokožkou klobouku a třeně v barvě plodnice. Vůně je zatuchle moučná.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 6–8,5 x 3,5–5 µm, průsvitné.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy i pleurocystidy jsou přítomny.
Výskyt
Strmělka pýřitá se v České republice začala šířit relativně nedávno (ve 20. století není její výskyt doložen), v posledních letech nálezů přibývá.
Roste v dubnu a květnu na tlejícím až silně zetlelém dřevu listnáčů, zejména v bučinách, výjimečně i na jehličnanech. Upřednostňuje lokality pralesního typu.
Možná záměna
Hojná kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea) roste za příznivých podmínek víceméně celoročně. Nápadná je v zimě nebo počátkem jara, kdy jiné lupenaté houby v přírodě chybí. Je bez vůně, má okrově hnědý výtrusný prach a o něco větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich