Atlas hub / Nálezy

penízovka pozdní
Tephrocybe platypus (Kühner) M.M. Moser 1967

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: líhovité (Lyophyllaceae)

Rod: penízovka (Tephrocybe)

Synonyma

Lyophyllum platypus Kühner 1954

Stručný popis

Klobouk je široký 10–30 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, někdy se středovým hrbolkem, v dospělosti se zdviženým okrajem, slabě hygrofánní, nerýhovaný, šedohnědý až bělavý, hedvábně vláknitý, při okraji obvykle světlejší.

Lupeny jsou středně husté, v mládí bělavé, v dospělosti našedlé.

Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–5 mm, šedohnědý, bělavě vláknitý.

Dužnina je tenká, šedohnědá. Vůně je obvykle výrazná, moučně zatuchlá až žlukle spermatická.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 4,5–6,5 x 3–4 µm, hladké.

Výskyt

Roste od pozdního podzimu do zimy, za příznivých podmínek až do února v opadu a na tlejícím dřevě listnatých stromů, zejména vrb, bříz, buků, dubů, topolů, habrů aj.

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou drobné výtrusy a silná vůně.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Tephrocybe platypus – penízovka pozdní