penízovka spáleništní
Tephrocybe anthracophila (Lasch) P.D. Orton 1969
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: líhovité (Lyophyllaceae)
Synonyma
Collybia anthracophila (Lasch) P. Kumm. 1871
Collybia carbonaria (Velen.) P.D. Orton 1960
Lyophyllum anthracophilum (Lasch) M. Lange & Sivertsen 1987
Lyophyllum carbonarium (Velen.) M.M. Moser 1953
Lyophyllum sphaerosporum Kühner & Romagn. 1953
Omphalia carbonaria Velen. 1920
Tephrocybe carbonaria (Velen.) Donk 1962
Popis
Klobouk je široký 10–30 mm, ploše sklenutý, na vrcholu někdy uťatý, později plochý, uprostřed nevýrazně pupkovitě prohloubený, hygrofánní, za vlhka (tmavě) hnědý, za sucha světleji šedohnědý. Okraj klobouku může být rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, prostřídané lupénky, šedavě bělavé, ke třeni široce připojené a krátce sbíhavé, s rovným ostřím.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–5 mm, chrupavčitý, zbarvený podobně jako klobouk, hladký, pod kloboukem ojíněný, v dolní polovině bělavě vločkatý. V hustších trsech mohou třeně sousedních plodnic srůstat.
Dužnina je tenká, vodnatá, poměrně pružná, šedavá. Vůně je někdy výrazná, zemitá, moučně žluklá, může připomínat vůni čerstvě posečené mokré trávy. Chuť je moučně žluklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 5–7 x 5–7 µm, hladké.
Výskyt
Roste dosti hojně, za příznivých podmínek téměř po celý rok, obvykle ve skupinách nebo v trsech, méně často jednotlivě, téměř výhradně na spáleništích.
Možná záměna
Od podobných druhů rostoucích na spáleništích ji lze snadno rozlišit pomocí mikroskopie výtrusů. Penízovka tmavá (Tephrocybe atrata) má eliptické výtrusy. Penízovka osmahlá (Tephrocybe ambusta) má výtrusy zdobené.
Kuchyňské využití
Je to nejedlá houba nelákající ke sběru.
Poznámky k systematice
Česky také penízovka uhelná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal