Atlas hub / Nálezy

penízovka provázková
Strobilurus stephanocystis (Kühner & Romagn. ex Hora) Singer 1962

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: Physalacriaceae

Rod: penízovka (Strobilurus)

Synonyma

Collybia stephanocystis Kühner & Romagn. 1953

Pseudohiatula stephanocystis Kühner & Romagn. ex Hora 1960

Popis

Klobouk je široký 10–25 mm, nejprve sklenutý, později ploše rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, hladký, za sucha matný, slabě hygrofánní, nejčastěji hnědý, okrově hnědý až rezavě hnědý. Na téže lokalitě ve stejný čas můžeme najít plodnice s kloboukem světlým až dosti tmavým. Okraj klobouku, někdy světlejší než jeho střed, může být za vlhka lehce prosvítavě rýhovaný.

Lupeny jsou spíše husté, bílé nebo lehce našedlé, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, 20–80 x 1–3 mm, hladký, okrový, žlutookrový, bezprostředně pod kloboukem bělavý, na bázi až okrově hnědý a ochmýřený, tuhý a pružný, často dlouze kořenující (podzemní část může být delší než část nadzemní).

Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je lehce houbová. Chuť je mírná, příjemná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 6–8,5 x 3,5–4,5 µm.

Cystidy na lupenech jsou široce kyjovité, někdy s náznakem hlavičky, 25–65 x 11–20 µm, tlustostěnné, na zaobleném vrcholu často s inkrustací.

zralé výtrusy (H2O)
cystidy na lupenech (kongo červeň NH3)

Výskyt

Roste hojně na borových šiškách obvykle ponořených v zemi, zdánlivě z půdy, často v nízké trávě nebo v mechu, pod borovicemi, v lesích, v městských parcích, ale i pod jednotlivými stromy. Nalézáme ji nejvíce od dubna do května, ale plodnice se mohou objevovat i na podzim.

Možná záměna

Velmi podobná penízovka smrková (Strobilurus esculentus) roste na smrkových šiškách.

Penízovka nahořklá (Strobilurus tenacellus), která velmi často roste ve stejný čas na téže lokalitě, je obvykle rozlišitelná pouze mikroskopicky - má na lupenech úzce vřetenovité cystidy a o něco menší výtrusy. Může mít nahořklou chuť, ale není to pravidlem. Chceme-li určovat s jistotou, musíme pro souběžný výskyt obou druhů mikroskopovat prakticky každou plodnici.

Kuchyňské využití

Penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis) je jedlá houba, ale málo vydatná a spíše výjimečně rostoucí v množství, kdy se ji vyplatí sbírat (sbírají se jen kloboučky). Vzhledem k časnějšímu a hromadnému výskytu se sbírá především penízovka smrková (Strobilurus esculentus), z hlediska kuchyňského použití jsou oba druhy rovnocenné.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Strobilurus stephanocystis – penízovka provázková
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Strobilurus stephanocystis – penízovka provázková
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Strobilurus stephanocystis – penízovka provázková
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha